Přinášíme jednu novější recenzi z prestižního časopisu Psychology Today.
PSYCHOLOGY TODAY
Použití audiovizuální stimulace pro duševní pohodu
Publikováno 22. prosince 2022 / Recenze Abigail Fagan
Autor Dr. Jeff Tarrant
Licencovaný psycholog a certifikovaný poradce v oblasti neurofeedback. Je ředitelem Neuromeditačního institutu a autorem knihy ,,Meditation Interventions to Rewire the Brain”.
Klíčové body:
- Pulsující světlo a zvuk mění mozkovou frekvenci.
- Frekvence mezi 7-10 Hz snižuje úzkost a stres.
- Frekvence mezi 14-18 Hz snižuje depresi, ADHD a zlepšuje činnost kognitivních funkcí.
- Přístroje AVS jsou obecně bezpečné a lze je používat doma.
AVS přístroj využívá jak zvukovou, tak světelnou stimulaci k ovlivnění vzorců mozkových vln (Siever & Collura, 2017). Většina zařízení AVS se skládá z brýlí se světly zabudovanými do očnic a sluchátek. Brýle a sluchátka se připojují buď k malé krabičce ovladače nebo k počítači. Vestavěné programy v softwaru vám umožňují vybrat si z různých nastavení, která způsobí, že se světla pulsují v určitých frekvencích. Tóny ve sluchátkách sledují stejný vzor. Jakmile si vyberete program, pohodlně se posadíte, zavřete oči a 15-25 minut si užíváte show.
Myšlenka je taková, že tím, že mozku poskytnete konzistentní opakující se signál, bude ho následovat (tzv. strhávání mozkových vln). Pokud například zvolím relaxační program, světla se zapnou a vypnou desetkrát za sekundu. Mozek reaguje na každý z těchto signálů a vytváří mozkovou vlnu s frekvencí 10 cyklů za sekundu (10 Hz), která je ve frekvenčním rozsahu alfa spojeném s uvolněnou vnitřní pozorností. Takže pomocí této technologie můžete ovlivnit mozek tím, že ho povzbudíte k určitým vzorcům mozkových vln, které ovlivní váš stav vědomí.
Tato zařízení a jejich specifické programy se obecně používají k relaxaci, spánku, k navození bdělosti, ke zlepšení nálady nebo jako možnost léčby široké škály problémů s duševním zdravím. Například mnoho lidí s úzkostí nebo chronickým stresem má nadměrné množství rychlé mozkové aktivity (Price & Budzynski, 2009; Olbrich, et al., 2011), což způsobuje, že mysl je přehnaně aktivní – myslí a dělá si starosti víc, než je užitečné. Program AVS na vyvážení této hyperaktivity navodí pomalejší mozkové vlny (7-10 Hz), což vede k soustředěnosti a uvolnění. Výzkum využívající tento přístup prokázal svou účinnost při snižování úzkosti u vysokoškolských studentů (Wolitzky-Taylor, & Telch, 2010), snižování úzkosti během stomatologických výkonů (Morse & Chow, 1993; Siever, 2003) a zlepšování spánku (Tang, et al. ., 2016).
Lidé trpící depresí, ADHD nebo kognitivním úpadkem mají často opačný problém. Jejich mozek produkuje nadměrné množství pomalých mozkových vln, což způsobuje, že se cítí unavení, nemotivovaní, nepozorní, impulzivní nebo mentálně „zamlžení“ (Fernández-Palleiro, P., 2020; Garcia, et al., 2019; Jeong, 2004). Protokoly AVS přístrojů, navržené tak, aby trochu zrychlily mozek (14-18 Hz), vymaní mozek z tohoto vzorce, což má za následek pocit větší energie, optimismu, výkonných funkcí a sebekontroly. Ukázalo se, že tento přístup zlepšuje koncentraci a paměť u vysokoškolských studentů (Budzynski & Tang, 1998; Budzynski a kol., 1999; 2007; Siever, 2008), jako léčba ADHD a poruch chování (Carter & Russell, ,1993 Joyce & Siever, 2000), jako léčba deprese a snížení kognitivních funkcí seniorů (Berg & Siever, 2004) a pro zlepšení mozkových funkcí a paměti u seniorů (Williams, et al., 2006).
Technologie AVS se často používá k usnadnění určitých meditací nebo neobvyklých stavů vědomí. Například některé meditace často vedou ke zvýšení mozkových vln mezi 8 a 10 Hz (alfa1). Použitím přístroje AVS, který stimuluje aktivitu 9 Hz, zatímco praktikujete určité meditační přístupy, můžete poskytnout podporu tomuto specifickému meditačnímu stavu (Tarrant, 2017). Přístroje AVS, které pravidelně posouvají frekvence a barvy nebo udržují jednolitou barvu po delší dobu (Ganzfeld), lze také použít k navození změněných stavů vědomí (Wackermann, et al., 2008).
I když za touto technikou stojí solidní výzkum, je důležité si uvědomit, že výsledky se mohou lišit. Každý je jiný a je nemožné vědět, jaké přístupy mohou nebo nemusí pomoci bez odpovídajícího posouzení a několika pokusů a omylů. Dobrou zprávou je, že lidé mají tendenci zaznamenat jakoukoli změnu nálady nebo duševního stavu brzy po dokončení sezení. Experimentováním s různými programy, intenzitou světla, denní dobou a délkou sezení je obvykle možné najít jeden nebo více přístupů, které pomáhají.
References / Zdroje
(v původním znění)
Berg, K., & Siever, D. (2004). The effect of audio-visual entrainment in depressed community-dwelling senior citizens who fall. Unpublished manuscript. Mind Alive, Inc., Edmonton, Alberta, Canada.
Budzynski, T., Budzynski, H. K., & Tang, H. Y. (2007). Brain brightening: Restoring the aging mind. Handbook of neurofeedback: Dynamics and clinical applications, 231-265.
Budzynski, T., Jordy, J., Budzynski, H. K., Tang, H. Y., & Claypoole, K. (1999). Academic performance enhancement with photic stimulation and EDR feedback. Journal of Neurotherapy, 3(3-4), 11-21.
Budzynski, T., & Tang, J. (1998). Bio-light effects on the electroencephalogram (EEG). SynchroMed Report. Seattle, WA.
Carter, J. L., & Russell, H. L. (1993). A pilot investigation of auditory and visual entrainment of brain wave activity in learning disabled boys. Texas Researcher, 4(1), 65-75.
Fernández-Palleiro, P., Rivera-Baltanás, T., Rodrigues-Amorim, D., Fernández-Gil, S., del Carmen Vallejo-Curto, M., Álvarez-Ariza, M., ... & Spuch, C. (2020). Brainwaves oscillations as a potential biomarker for major depression disorder risk. Clinical EEG and neuroscience, 51(1), 3-9.
Garcia, A., Gonzalez, J. M., & Palomino, A. (2019, June). Identification of patterns in children with ADHD based on brain waves. In Iberoamerican Workshop on Human-Computer Interaction (pp. 255-268). Springer, Cham.
Jeong J. EEG dynamics in patients with Alzheimer's disease. Clin Neurophys. 2004;115:1490–505.
Joyce, M., & Siever, D. (2000). Audio-visual entrainment program as a treatment for behavior disorders in a school setting. Journal of Neurotherapy, 4(2), 9-25.
Morse, D. R., & Chow, E. (1993). The effect of the Relaxodont brain wave synchronizer on endodontic anxiety: evaluation by galvanic skin resistance, pulse rate, physical reactions, and questionnaire responses. International journal of psychosomatics: official publication of the International Psychosomatics Institute, 40(1-4), 68-76.
Olbrich, S., Sander, C., Matschinger, H., Mergl, R., Trenner, M., Schönknecht, P., et al. (2011). Brain and body: associations between EEG-vigilance and the autonomous nervous system activity during rest. J. Psychophysiol. 25, 190–200. doi: 10.1027/0269-8803/a000061
Price, J., and Budzynski, T. (2009). “Anxiety, EEG patterns, and neurofeedback,” in Introduction to Quantitative EEG and Neurofeedback, 2nd Edn, eds T. H. Budzynski, H. K. Budzynski, J. R. Evans, and A. Abarbanel (New York, NY: Academic Press), 453–472. doi: 10.1016/B978-0-12-374534-7.00017-4
Siever, D. (2003). Audio visual entrainment: II. Dental studies. Biofeedback, 31(3), 29-32.
Siever, D. (2008). Applying audio-visual entrainment technology for attention and learning (Part 3). Biofeedback magazine, 31(4).
Siever, D., & Collura, T. (2017). Audio–visual entrainment: physiological mechanisms and clinical outcomes. In Rhythmic stimulation procedures in neuromodulation (pp. 51-95). Academic Press.
Tang, H. Y. J., Riegel, B., McCurry, S. M., & Vitiello, M. V. (2016). Open-loop audio-visual stimulation (AVS): a useful tool for management of insomnia?. Applied psychophysiology and biofeedback, 41(1), 39-46.
Tarrant, J. (2017). Meditation Interventions to Rewire the Brain: Intergrating Neuroscience Strategies for ADHD, Anxiety, Depression and PTSD. PESI Publishing & Media.
Wackermann, J., Pütz, P., & Allefeld, C. (2008). Ganzfeld-induced hallucinatory experience, its phenomenology and cerebral electrophysiology. Cortex, 44(10), 1364-1378.
Williams, J., Ramaswamy, D., & Oulhaj, A. (2006). 10 Hz flicker improves recognition memory in older people. BMC neuroscience, 7(1), 1-7.
Wolitzky-Taylor, K. B., & Telch, M. J. (2010). Efficacy of self-administered treatments for pathological academic worry: A randomized controlled trial. Behaviour research and therapy, 48(9), 840-850.
----konec---